Zajímalo by mě, jestli někdo dělal třeba propočty, jak by to bylo oproti současnému systému se superhrubou mzdou, kdy je efektivní zdanění myslím cca 20,1 % z hrubé. Vzhledem k tomu co uvádím dřív (s těmi součty pásem) platí, že oproti současnému stavu může být ve skutečnosti výhodnější i ta superhrubá mzda s vyšší horní sazbou, než je těch 20 %, a to právě proto, že v těch pásmech nižších bude to daňové zvýhodnění tak vysoké, že to "znevýhodnění" u nejvyšší sazby se vlastně neprojeví.

Chtělo by to propočítat ty jednotlivé možné varianty, ale progrese automaticky neznamená, že někdo bude výrazně tratit oproti současnému systému. Já progresivní zdanění (sazbami) vnímám jako ekonomický nástroj stabilizace - trošku mi přijde absurdní vyčítat či snad závidět někomu, že bere tak málo, že po odečtu nezdanitelných částek, mu stát nemá co zdanit..... Někdo to možná vidí v principu "ať sousedovi chcípne koza", ale to je podle mě fakt špatně. Já souhlasím s tím, že ty socio-ekonomické nůžky u nás nejsou v žádném extrému, ale probůh, to je spíš dobře, než špatně a tak se hledají cesty, jak ten stav nějak "udržet" a nerozevírat. Za mě by mnohem jednodušší a efektivnější řešení než řešení sazeb a dohadování se o výšce jednotlivých pásem, bylo výrazné zvýšení základní slevy na dani - ze současných 2070 měsíčně třeba na 3100 (tedy 37 200 ročně). Tím skoro všem necháte o 1030 korun v kapsách navíc. A pokud konec SHM, tak stačí snížit na 19 % (čímž tu určitou drobnou míru zásluhovosti zachováte). Jde v podstatě o politické rozhodnutí - kolik miliard je vláda ochotná obětovat tomuhle kroku.

V průběhu posledních zhruba třiceti let došlo v naší zemi k tomu, že především velké firmy a horní příjmové kategorie výrazně snižují svůj příspěvek do státní pokladny. Počátkem devadesátých let odevzdávaly firmy na daních 55 procent ze svého zisku, horní příjmové kategorie byly zatíženy daní ve výši 47 procent. Daňová progrese tedy nebyla nic neobvyklého.

Do současné doby klesla daňová zátěž firem na 19 procent, tedy o dvě třetiny. Příjmy fyzických osob jsou zdaněny pro všechny rovnou patnáctiprocentní daní (počítáno ze superhrubé mzdy to činí fakticky 23 %), zdanění nejvyšších příjmů kleslo tedy na polovinu.

Nejnižší příjmové kategorie daně neplatí, nemají z čeho.

Hlavním sponzorem se tak stávají střední vrstvy, tedy ti, kdo pobírají mzdu či plat od zhruba průměrného příjmu až řekněme k jeho dvojnásobku či trojnásobku.

Peníze, které odevzdají bez jakýchkoliv úlev do státní pokladny střední vrstvy, jsou z určité části rozkradeny. Výše korupce se odhaduje od nějakých 40 miliard korun až po trojnásobek této sumy, ba i na ještě víc ročně. Korupce v tomto kontextu znamená, že oklikou přes stát (skrze podezřelé státní zakázky a dalšími kanály) jsou peníze středních vrstev přesměrovány k vlivné části těch nejbohatších. Musíte mít určitý kapitál, máte-li mít šanci v oblasti skutečně velké korupce. Jste-li bez peněz, nemůžete financovat ani kampaně účelově založených stran, které jdou do voleb pod neodolatelným heslem boje proti korupci.

Jestliže má část vlivných a bohatých profitovat ze snížení daní, zastropování pojistného a z významných částek, jež každoročně mizí v černé díře korupce, potřebuje tyto peníze nechat pracovat.

Jenže jak na to?

Výhodnou, neboť přímo státem garantovanou oblastí zhodnocení soukromých zdrojů by byla privatizace až dosud veřejných systémů či jejich částí. Privatizované pojistné systémy (penzijní, zdravotní, školský aj.) by inkasovaly pojistné především od středních vrstev. To znamená, že velká část toho, čeho se nyní lze zmocnit korupcí, by byla napříště odevzdávána vlivným skupinám zcela legálně.

Tohle se ještě panu Kalouskovi nepodařilo dotáhnout do konce.

Tak uvidíme, jestli se nenajde nějaký následník, který to dotáhne do konce...

Je to tak.

ANO vysálo voliče KSČM a ČSSD. Podle průzkumů se jedná o lidi s nižším příjmem a nižším vzděláním.

Takže daně se budou týkat bohatších, tím si ANO neohrozí voličskou základnu.

Velmi těžké téma, jsou zde zastánci i odpůrci. Problém je v tom, že vytrhnu-li z kontextu takto jednu daň je to nesmysl. Tak jak je příspěvek napsán má logiku, je tu ale další pohled - pokud tuto daň z kontextu nevytrhnu, zdaním k tomu dividendy, které odcházejí ze země ven, snížím cenu práce (odvody zaměstnavatelů státu) , dostává tato daň své opodstatnění.

K úředníkům - každá vláda snižuje snížení stavů, což ovšem z logiky věci nejde, přijímá se stále více zákonů u nás a dále se implementují z EU, což nutně musí zvýšit počet úředníků. Cílem může být udržen jejich stav na rozumné úrovni, což lze dosáhnout kombinací digitalizace, zjednodušení daňového systému apod.

Státní dluh - napíši něco za co budu ukamenován a žádný politik na světě to neřekne. (Podívejte se na dluh Japonska, USA, Francie apod.) Státní dluh tu není od toho, aby byl někdy splacen. Politici by totiž neměli příliš o čem se hádat. Cílem je, mít rozumně vysoký státní dluh a fungující ekonomiku tak, aby ostatní země v tuto naši (byť malou ekonomiku) věřili a abychom měli lepší čísla (HDP atd.) než ostatní. Ne nadarmo utíkají investoři v dobách krize k dolaru (zadlužená USA, ale výše zmiňovaná důvěra v systém) a zlatu.

Proč by státní dluh neměl být splacen? Státní dluh jsou především prodané státní dluhopisy s konktrétním datem splatnosti a ty se musí platit. Jinak by státu nikdo nic dalšího nepůjčil a stát by zkrachoval. To se však děje pouze zřídkakdy.

Mimochodem, USA měly v roce 1945 dluhy srovnatelné s dneškem a splatili je v době prosperity celkem v pohodě. Problém mohou mít země, které se behem prosperity ještě více zadlužují. Třeba ta naše.

Mimochodem, dovolím si tu jenom upozornit na to, že progresivní zdanění se počítá jako součet daně z jednotlivých pásem.... Tzn. pokud budou pásma hypoteticky třeba 3, např. 15 - 17 a 20 % a hypoteticky limity pro ta pásma 15 % do 30k, 17 - do 50k, 20 nad 50 k, tak člověku s hrubou mzdou 90 tisíc, se 30 tisíc z toho zdaní 15%, 20 tisíc 17 % až dalších 40 tisíc sazbou 20 %. Takže by to rozhodně nebylo 20 % z 90 k....

Ano, to se málo ví a díky za doplnění. Z mého pohledu to ale na principu, že "sociální spravedlnost" nemá se spravedlností, jako takovou společného kromě názvu vůbec nic... Ale samozřejmě ještě jednou díky za postřeh, možná jsem to mohl více rozvést v blogu.

Stát musí odrbat i to nejmenší,Dpp,mzda za červenec 600kč,srážka 90 kč.

Vždyť Andrej říkal, že se daně zvedat nebudou!...? To jako kecal...?

Zajímavé a zajímavě podané argumenty - souhlas a karma.

Opakují se tady od různých komentujících stejné argumenty (pochopitelně za ně děkuji), proto se pokusím zformulovat odpověď takto místo toho, abych odpovídal každému jednomu zvlášť.

Argumentovat "ale jinde to mají taky" mi přijde poněkud jako dvousečná zbraň v momentě, kdy nesouhlasím se 100% agendy, kterou v těch státech mají... Předpokládám, že s agendou genderismu, "klimaticky spravedlivé společnosti", víry ve funkčnost bezbřehého multikulturalismu a jinými podobnými laskominami souhlasí jen mizivé procento těch, kteří mi zde argumentují tím, že "ale na západě to mají taky".

Nehledě na to, že pokud budu žít v kterékoli jiné zemi na západ, či na východ, budu to kritizovat rovněž. Protože kritizuji samotný princip a jeho nekonzistentnost, případně vyloženě lživé definice a nikoli to, kde je zaveden a pro koho platí...

Pak bych rád znova poukázal na to, že jak v této diskuzi, tak v diskuzi pod samotným článkem v podstatě téměř nikdo neřeší:

1: Zda jsou ty finance nezbytně nutné, zda se skutečně něco navíc vybere (reálné i fiktivní přesuny těch, kteří by na to doplatili nejvíc apod.) a hlavně zda už stát hledal jinde (například ve svém vlastním provozu).

2: Kam ty případné finance půjdou a kdo z toho bude profitovat (pokud se o to například navýší dotace do zemědělství, tak si nejsem úplně jist, zda je to přesně to, co bychom měli chtít.)

A neřeší to ani ti, jenž to navrhují, nebo jejich kolegové, kteří to kvitují.

Tady se totiž do puntíku potvrzuje to, co jsem psal v blogu. A to sice, že není absolutně důležité to samotné vybrání těch peněz a jejich objem, ale mnohem důležitější je, že budou těm "správným" (špatným) lidem odebrány...

P.S. Schválně jsem psal o "procentuálně rovné dani", nikoli o "rovné dani" = dani "z hlavy". Za mě osobně bych dokázal ospravedlnit, když už nějaké zdanění, tak daň z majetku a spotřeby, ale pokud už teda nutně chceme danit produkci, pak jediný spravedlivý smysl dává konsenzus na stejné procentuální penalizaci pro všechny...

Není na nás, "obyčejných" občanech, abychom něco navrhovali nebo dokonce sami řešili. To nám nepřísluší. Na to máme Parlament a vládu. Před příštími volbami budeme zase marně hledat stranu, která bude uvěřitelná v tvrzení, že bude hledat nejprve úspory výdajů a až je vyčerpá, bude v případě potřeby chtít další peníze po občanech a firmách. Obávám se, že je to marné očekávání, protože sliby na revizi důchodového i sociálniho systému, zdravotnictví a snížení počtu zaměstnanců státní správy jsme slyšeli od každé strany v minulosti tolik a že žádná svůj slib nedodržela je důvodem mé skepse. Na byrokraty, důchody, sociální dávky a bezplatné zdravotnictví si nikdo sáhnout nedovolí, náklady na státní službu budou dále růst a tak se daně budou muset v budoucnu zvedat za každé vlády.

Vážený autore myslím že místo dlouhého spisování o ničem by bylo vhodné sdělit čtenářům jak je to s progresivní daní ve vyspělých zemích na př. USA, SRN, Francie, GB atd.

Pokud v dotyčných zemích daníte, tak o tom napište článek Vy.