Občan, chce-li se pokládat za plnoprávného, je povinen postavit se zákonu, pokud jej pokládá za špatný. Jinak je jen slouhou.

Tak ono už samotný význam slova demokracie ve starořeckém pojetí ("demos kratien") bylo v celém kontextu vnímáno jako "vláda svobodného lidu". Jinými slovy, je-li někde totalita (stát zasahuje téměř do každé oblasti života lidí) nelze mluvit o demokracii, byť by ta totalita byla postavena na základě přání většiny...

.... ! Jen dodatek - ,,slušný a myslící policista" je sice malý, ale přesto protimluv. Nepamatuji se, že by mně za celý můj - už pomněrně dlouhý život - utkvěl alespoň jeden v paměti ! Ale jinak karma!

A tak to já zase, skrz některé své koníčky znám i slušné a myslící policisty... Od kluků z operativy, až po kamaráda u kriminálky. Bohužel už z logiky věci se člověk na ulici potká spíše s tím opakem, jelikož pokud není vysloveně výtržník, je daleko větší pravděpodobnost setkání s podobným prvokem, jako pán v mém blogu, než se slušným a myslícím policistou. Ten si vás v podstatě nemá důvod všímat...

Je ale pravda, že od městapa nevím ani o jednom :-)

A já se ptám: to nemusím dodržovat žádný zákon, když zvážím, že je blbý?

Můžu krást, když zvážím, že mám mnohem méně než okradený a že by ho tedy žádný zákon neměl chránit?

A pak se rozčílit, že policie má mít také rozum a nechytat mě?

Ne, pane Szőcsi, policie (a nejen ta) má konat přesně podle litery zákona. Policista totiž není soudce.

Výborně, čili profese policisty je jediná na světě, u které není třeba (podle vás je to vlastně dokonce nežádoucí) přemýšlet...

Pak mi vrtá hlavou, proč mají policisté tak širokou škálu možností postihu, od domluvy až po značnou finanční sankci...?

Těžko soudit v konkrétním sporu. Na FB je pouze jedna verze a na tu reagují diskutéři. Takže můžu spekulovat jestli to tak přesně bylo. Spíš je to důkaz, že lidi nejsou naučení automaticky vytáhnout telefon a nepřístojné chování policie zdokumentovat. Pán možná porušil vládní nařízení, ale nikdy policie nemůže na někoho řvát a tykat (jestli FB verze nelže).

Rozumím i vaší pointě. Zákony tu nemají buzerovat, ale nastavit mantinely, aby veřejnost mohla existovat civilizovaně a zároveň mohla civilizovaně fungovat, což na jedné noze opravdu nejde.

Klidně mohlo být v okruhu výjimek z vládního nařízení 24.4. ,že si člověk může odkrýt dýchací cesty pokud je sám a nikdo není na dohled. Okruh dohledu se už dá přesně spočítat. Někdo vidí i na 100 metrů. Cyklisté roušky mít nemusí a po městě jezdí.

Bezva Díky.

Hezký článek. Máte pravdu a zdola uvedené diskuze ukazují, že lidí, kteří by skákali na jedné noze je docela hodně. To víte ZÁKON .

Já docela čekal naložíno, protože se možná shodneme, že toto téma je velice choulostivé a snažit se vysvětlit, že zákonem nelze nařídit, že 1+1=35 je dost složité...

Taky jsme už po staletí, od útlého věku vychováváni k tomu, že stát je nejvyšší autorita (budiž), ale co je horší, že o této autoritě se nejenže nepochybuje, ale ani se o ní nepolemizuje. V lepších časech můžeme maximálně jednou za určitou dobu spolurozhodnout, kdo bude tu autoritu představovat, ale apelovat na to, aby byl užíván rozum i v případech, kdy ta autorita vyžaduje poslušnost už málokdo akceptuje...

Je až zajímavé, že drtivá většina lidí se své děti snaží vychovávat k samostatnosti myšlení, rozhodování, nesení důsledků svých rozhodnutí, ale těm samým lidem připadá naprosto v pořádku, když je stát chrání i před jejich vlastními rozhodnutími a ještě jsou schopni obhajovat, když dostanou pokutu za to, že dostatečně neskákali...

To se ale jedním blogem fakt nevyřeší...

Norimberské zákony neplatí, stejně jako neplatí článek 4 Ústavy nebo povinnost jezdit vlevo.

Společnost je však postavena na zákonech. Ne každému se musejí líbit, ale bez respektu k zákonům nemůže existovat demokracie.

Já osobně se v tuhle chvíli taky cítím jako Jiříkově vidění, některá nařízení, včetně toho o povinném nošení roušky, považuju za absolutní koninu. Ale:

Věřím, že jednou demokraticky zvítězí strany, které prosadí zákony, jež se nebudou líbit například koblihářům, a budu samozřejmě očekávat, že i represivní složky státu budou konat svou povinnost a vymáhat jejich dodržování. Jakým právem bych to měl očekávat než právem občana, který dodržoval zákony i přesto, že se mu nelíbily?

Vámi popisovaným postojem bych se degradoval na úroveň pana Nožičky, což se Vám, bohužel, protentokrát povedlo...

PS bavíme se o zákonech a nařízeních, které nijak výrazně neovlivňují základní lidská práva a svobody. Když bych měl s něčím projevit občanskou neposlušnost a opravdu proti něčemu jít, bylo by to uzavření škol, omezení služeb, uzavření obchodů a hranic- to je daleko větší průšvih než kus hadru přes pysk... Mám tři a nosím je hlavně proto, že vím, kdo je šil, že jsou to dobří lidé, jen k smrti vyděšení, a vůči nim to pro mě zas taková oběť není.

Já samozřejmě tušil, že dnes koupím pořádně za uši, protože se pohybuji na hraně a je velice těžké vysvětlit, že se nehodlám dostat za ni...

Norimberské zákony byly pouze přiblížení extrému, kam se můžeme dostat principem "u vymáhání zákona se nepřemýšlí, jestli jsi bez hadru na hubě v nákupním centru, nebo uprostřed Boubína je naprosto jedno". No a já se právě snažil vysvětlit, že to jedno není. Pokud se mi to příliš nepovedlo, nebo jsem nezvolil nejlepší strategii, musím se s tím smířit, začínám a zatím se blogersky učím...

Dovoluji si polemizovat s tím, že "bez respektu k zákonům můžeme zapomenout na demokracii". Mnoho západních a demokratických zemí dokazuje, že "slepé lpění na zákonech, bez zohlednění času, místa a kontextu se prostě nerovná demokracie".

Mám nacestováno poměrně dost na to, abych viděl, že minimálně v dopravě toto prostě neplatí a v jiných státech policie při vymáhání zákona používá mozek, nemá místo něj trestní zákoník, jako je tomu mnohdy u nás...

Ale na tom se pochopitelně nemusíme nutně shodnout.

Argumentační faul hned v nadpisu...?Vy by jste opravdu chtěl žít ve společnosti, která žádné zákony nemá

A to jste pro Boha vyčetl z čeho přesně? Osobně bych nejraději společnost, ve které se přemýšlí nejen u jejich vytváření, nejen u souzení za jejich porušování, ale také při jejich vymáhání...

Všichni musí nosit roušky, ale stát jejich dostatek není schopen zajistit, ale pokutovat ty, co je nenosí to ano.Roušky mají zabránit průniku choroboplodných organismů zevnitř ven – jejich hlavním účelem je tedy ochránit okolí, nikoliv člověka, který je nosí. Plošné nošení roušek na všech veřejných místech tedy vede vlastně k jejich minimální účinnosti, fungují tedy víceméně pouze jako placebo. O našem zdraví, životě, osobní svobodě rozhoduje zmatená, psychicky labilní a trestně stíhaná osoba.

V Občanském zákoníku je např. uvedeno, že pokud nějaká instituce (a pod.) požaduje za nějakou svou službu poplatek, je její povinností zajistit, aby mohl být (technicky) uhrazen.

Klasika je jízdné v MHD. Přepravce musí umožnit cestujícímu, aby si jízdenku mohl opatřit třeba o půlnoci, a to za zcela jasných podmínek. Praxe? HiHi!

Moje maličkost se pohybovala po centru města v den vyhlášení povinnosti nosit roušky. Pravidelně jsem míjel kuřáky, kteří si sundali roušky, aby si mohli v chůzi pokouřit. Takže se nedivte, že ti policisté už z toho mohli být na nervy.

To bych ale předpokládal, že budou mít po krk dohadování se s každým vobšourníkem a půjdou tvrdě po těch největších rybách...

Koneckonců můj text není jenom výhradně o rouškách, tento princip se dá uplatnit na každodenní život.